Dva veršíky z tábora

Za pokladem ženeme se,
a nikdy neztratíme se.

Nasedneme na lodě,
MY JSME RÁDI V PŘÍRODĚ!!!

ZNOVU

Znovu jedu k moři,
mluvím z hladu,
smrdí tchoři.

Znovu slyším,slyším hlas,
nějaký podivný: Pane máte pas?

Nemám,
jsem vyhozen u lomu
dostanu se ven,
a znovu,znovu domů.

Ponožka

Mám
v ponožce díru,
poškrabu se
v kníru.

Pořád,
pořád jí tam mám,
co já,
co já udělám.

Až já
si ji zašiju,
na fotbale
sní pak gól našiju.

Mikyna

Když je zima
teple se obleču,
se zimou
se už nevleču.

Obleču si
mikinu,
a mluvím
na Bibinu.

Mikyna
je dobrá věc,
je to něco
jako pec.

Škola

   (TUTO BÁSEŇ SE MNOU VYMYSLEL JEŠTĚ MŮJ SPOLUŽÁK JOSEF KUBÍN)

Ve škole
jsou kamarádi,
máme se tam
všichni rádi.

Na tělocvik
rádi jdeme,
učitele
vybijeme.

Pan učitel
zabiják,
mouchy plácá
velmi rád.

Pan učitel
srandista,
vtipů zná
nad třista.

O matice
to se řeší,
stejně
se nic nevyřeší.

Všichni
se bedlivě dívají,
jak
hodiny vesele tikají.

Ve škole
se učíme,
s úkoly
se mučíme.

Příběhy
pana učitele,
jsou
ve škole velmi
oblíbené.

Vzduch

Ve vzduchu
létá chmýří,
a v noci
někdy netopýři.

Vzduch je všude
kolem nás,
dotýkáš se ho
zas a zas.

Díky vzduchu
můžeme žít,
díky vzduchu můžeme
na této planetě být.

Může se udělat
i větrný vír,
to pak přestává na čas
se vzduchem mír.

Neradil bych vám
k tomuto víru se přiblížit,
mohl by vám
šeredně ublížit

Bob a Bobek

Kdo zná
příběh těch dvou
ušáků,
kteří
bydlí v černém
klobouku?

Myslím,
že ty dva
dobře znáte,
a s dětmi
se na ně v televizi
rádi podíváte.

A taky jistě víte,
že Bobkovi se nikdy
z vyhřátého klobouku
nechce,
ale za to Bobovi se vždycky
vstává lehce.

A jistě ještě víte
že z Třeboně pochází,
ale vždy se na
jiném místě nachází.

A kdo je
podle vás lepší,
ten menší
nebo ten větší?

Podle mě
jsou oba dobří,
a oba
jsou hvězdy obří.